Skok na hlavní obsah Skok na hlavní menu
banner s logem Nakladatelství Pankrác

Karel Josef Biener z Bienenberka - Otec české archeologie

obálka Karel Josef Biener z Bienenberka - Otec české archeologie

Karel Sklenář

Vydání: 1.
Datum vydání: 2016
Formát: 148 x 210
Vazba: pevná
Stran: 208
EAN: 9788086781310

 290 KčSleva 34 %-101 KčU nás jen189 KčSklademKoupit

Pestrý a dobrodružný život nebývá údělem učenců. Výjimky najdeme nejspíše mezi archeology a životní dráha rytíře Bienera z Bienenberka k nim rozhodně patří. První polovina jeho života je naplněna skutečně až dobrodružnou účastí důstojníka a vojenského inženýra císařovny Marie Terezie v „sedmileté válce“ proti Prusům, kterou si zasloužil povýšení do rytířského stavu, druhá naopak aktivním zájmem o „pohanské starožitnosti“ (pravěké a raně středověké nálezy), především v souvislosti s opevňováním Hradce Králové. Dokázal to, co nikdo před ním: on první ocenil význam archeologických nálezů pro dějiny Čech a poprvé je sepsal, jako první u nás prováděl vykopávky a průzkumy, první učinil zajímavé objevy, založil první významnější archeologickou sbírku v českých zemích; uveřejnil první knihu věnovanou české archeologii a první se pokusil využít nálezy jako historický pramen, ačkoli dějepisci jimi dosud pohrdali. Z těchto i dalších důvodů jej už badatelé 19. století právem označovali za „otce české archeologie“. Pozdější významní archeologové jej časem zastínili a jméno Karla Josefa Bienera z Bienenberka upadalo do zapomenutí. Tato knížka má za úkol vynést opět na světlo všechny jeho zásluhy (bohatě vyvažující nedostatky vzniklé hlavně počátečním stavem vědy) a zjednat mu v dějinách české archeologie zasloužené místo.

Obsah

Část první – ŽIVOT

Rodina
Mládí a studia
Vojenská dráha
Vsuvka o rodových znacích Bienenberků
Krajským hejtmanem v Hradci Králové
Poslední úřad – hejtmanství Kouřimského kraje
Konec života


Část druhá – UČENÉ ZÁJMY

Historická práce
Archeologická činnost
Hradec Králové, 1768 – 1769
Litoměřice, 1769 – 1771
Hradec Králové, 1771 – 1779
Praha, 1779 – 1798
Archeologické spisy
Numismatika
Sbírka


Část třetí – ÚVAHY A ZÁVĚRY

Doba
Bienenberk a Dobrovský jako archeologové
Bienenberk a Dobrovský jako (pre)historikové
Shrnutí: Karel Josef Biener z Bienenberka jako „otec“ české archeologie
Prameny a literatura

A. Práce Karla Josefa Bienera z Bienenberka ve vztahu k archeologii a ranné historii
B. Archivní prameny
C. Literatura
Přílohy

PhDr. Karel Sklenář, DrSc.

(* 1938) Spojuje ve své činnosti dva příbuzné vědní obory – archeologii a historii: jako prakticky jediný u nás se už několik desetiletí systematicky věnuje dějinám archeologického bádání a objevů v Čechách na pozadí Evropy, zejména střední. Uveřejnil už řadu knižních prací odborných (17, na mnoha dalších spolupracoval) i populárně vědeckých (11 – v ČR i v dalších 12 zahraničních zemích, nejúspěšnější měla 13 vydání), stovky studií a článků. Několik populárně archeologických knih přeložil do češtiny. Získal několik ocenění, mj. cenu ČSAV za práce z dějin vědy (1972). Další jeho práce je spojena s archeologií starší a střední doby kamenné nebo s muzeologií, o které přednáší studentům archeologie na filozofické fakultě Karlovy univerzity. Působil v Národním muzeu v Praze (jehož dějinám věnoval řadu prací), nakonec jako ředitel jeho Historického muzea (1990-97). Vedle dalších odborných funkcí je dlouholetým předsedou České archeologické společnosti, Oborové komise muzejních archeologů ČR při Asociaci muzeí a galerií ČR či sekce prehistorie Společnosti Národního muzea, rediguje Zprávy a Supplementa České archeologické společnosti (dříve též např. historickou řadu Sborníku Národního muzea).

Kalendárium - Historické události, 7 dní

5. 5. 1907

V Praze zemřel český politik Edvard Grégr.

6. 5. 1288

Českému králi Václavu II. a jeho ženě Jitce dceři císaře Rudolfa I. se narodil syn Otakar, který však ještě téhož roku zemřel.

7. 5. 1859

V Praze na Hradčanech zemřel spisovatel a vlastenecký kněz Václav Michal Pešina z Čechorodu.

8. 5. 1458

V chrámu sv.Víta byla korunována Johanna z Rožmitálu, manželka krále Jiřího .

9. 5. 1823

V Kutné Hoře došlo k obrovskému požáru, který zničil 129 domů, 4 dvory, 8 stodol , kostel Matky Boží na náměstí a 4 osoby uhořely.

10. 5. 1371

Kompletně vyhořelo město Slaný, ve kterém uhořelo na dva tisíce lidí (ten den byl ve městě trh a ještě k tomu sedlák který vezl obilí v bráně převrátil vůz a lidé tak nemohli z města uprchnout).

11. 5. 1546

Město Litomyšl i se zámkem vyhořelo a zahynulo kolem tří stovek osob.