Cílem předkládané monografie, která je založena na několikaletém výzkumu v britském Národním archivu i v dalších zahraničních a domácích archivech, je analýza vnímání a přístupu britského vyslanectví v Praze a prostřednictvím jeho zpráv i britského ministerstva zahraničí (Foreign Office) k problému česko-německého vztahu, respektive vztahu Čechů a Němců v Československu v letech 1933–1938; autor se zaměřil pouze na české země, tzv. karpatské Němce na Slovensku ponechal stranou. Z hlediska časového vymezení se pak jedná o období, kdy se německá menšina v Československu začala po nástupu Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře pozvolna aktivizovat a postupně i radikalizovat, aby se její velká část přiklonila ve volbách v roce 1935 k Sudetoněmecké straně a aby se o tři roky později velkou měrou podílela na konci první Československé republiky. Byť samozřejmě existovaly výjimky, německá sociální demokracie jí zůstala věrná až do konce její existence.
Autor se v publikaci pokouší nalézt odpovědi např. na otázky: Jak uvažovali vysoce postavení úředníci Foreign Office o Československu a jeho menšinové politice v období od nástupu Adolfa Hitlera k moci a před parlamentními volbami v roce 1935? Jakou názorovou atmosféru vytvářely zprávy z pražské legace uvnitř britského ministerstva zahraničí? Jaké důsledky přinesla změna na diplomatickém postu v Praze v roce 1936 a nástup nového britského vyslance? Jak se změnil přístup legace k vnímání německé menšiny během roku 1937? Jaké varianty zvažovali odpovědní britští diplomaté a politici s ohledem na uspokojení německé menšiny v Československu? Jaký existoval vztah mezi britskou zahraniční politikou a reflexí česko-německého vztahu ve státě, který nepatřil mezi vitální zájmy Britského impéria? Kdy Londýn zformuloval své stanovisko k probíhajícím jednáním mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou?
Vydání: 1.
Datum vydání: 2016
Formát: 148 x 210
Vazba: měkká
Stran: 248
EAN: 978-80-86781-30-3
Narozen 1978. Vystudoval obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v roce 2008 zde obhájil disertační práci na téma Postoj konzervativní Baldwinovy vlády k pokusům o vytvoření systému kolektivní bezpečnosti ve 20. letech 20. století. V současné době působí jako vedoucí Katedry historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Věnuje se moderním dějinám Velké Británie (v roce 2013 se stal hlavním autorem odborné monografie Velká Británie a konference v Locarnu. Příspěvek ke studiu kolektivní bezpečnosti ve 20. letech 20. století, spolu s Romanem Kodetem, Plzeň 2013) a problematice německé menšiny v meziválečném Československu (v roce 2012 vydal spolu s Andrejem Tóthem a Michalem Stehlíkem monografii Národnostní menšiny v Československu 1918–1938. Od státu národního ke státu národnostnímu?). Je autorem řady studií v domácích, mezinárodních a zahraničních odborných časopisech. Je šéfeditorem mezinárodního odborného recenzovaného časopisu West Bohemian Historical Review (Plzeň – Hamburg) a členem redakčních rad odborných recenzovaných periodik Prague Papers on the History of the International Relations, Central European Papers a Historický obzor.
Vypukla rakousko - pruská válka, která byla ukončena po porážce Rakouska, mírem pražským 23. srpna téhož roku
Byli zatčeni čeští politikové Karel Kramář a Josef Scheiner
V Chrudimi zemřel český spisovatel-buditel Josef Liboslav Ziegler. Studoval bohoslovectví na pražské univerzitě a později působil v duchovní správě v Dobrušce, v Dobřanech a později jako profesor na bohosloveckém ústavu v Hradci Králové
Královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav z Martinic a písař Filip Fabricius byli zástupci českých stavů svrženi okny české kanceláře do hradního příkopu. Tato druhá pražská defenestrace byla počátkem
Zemřela dánská královna Dagmar (vlastním jménem Markéta), choť Valdemara II. a dcera českého krále Přemysla Otakara I. Česká princezna se stala národní světicí Dánů, blahodárně působila na královu povahu, orodovala za poddané, pom
Dcera krále Jiřího z Poděbrad Kateřina byla ten den zasnoubena králi Mayášovi uherskému
V Praze zemřel český buditel, politik a dějepisec František Palacký - Otec národa