Hra o říši středu. Politické a hospodářské zájmy Velké Británie a Německa v Číně, 1894 - 1914
Jan Kočvar, Roman Kodet, Lukáš Novotný, Aleš Skřivan ml., Aleš Skřivan st.
Vydání: 1.
Datum vydání: 2017
Formát: 166 x 230 mm
Vazba: pevná
Stran: 464
EAN: 9788086781273
Do poloviny 90. let 19. století byla Velká Británie dominantní mocností na čínské scéně, jediným vážným rivalem pro ni bylo Rusko. Čínsko-japonská válka v letech1894–1895 zásadním způsobem změnila situaci na Dálném východě. Poražená Čína nebyla schopna odolávat tlaku zvenčí. Jen s pomocí evropských bank dokázala splatit obrovskou válečnou náhradu Japonsku. Velmoci zahájily boj o koncese a sféry vlivu. Rusko ve spolupráci s Francií začalo razantně prosazovat své politické i hospodářské cíle. Těmito změnami byla ohrožena dosavadní pozice Velké Británie. Německo začalo rozvíjet aktivitu na Dálném východě opožděně. Jeho ekonomické výsledky sice vyvolávaly v 90. letech obecný respekt, ale slabost válečného loďstva ho nutila na Dálném východě k opatrnosti. Berlín se zprvu snažil koordinovat svůj postup s jinými mocnostmi. Německu vyhovovala skutečnost, že se momentálně ruská pozornost primárně soustředila na Dálný východ. Od poloviny 90. let Němci a Britové rozvinuli poměrně úspěšnou spolupráci, především při poskytování dalších velkých půjček Číně a při stavbě železnic. Tato spolupráce však měla své limity. Britové dlouho zastávali názor, že by Čína měla zůstat otevřená volné hospodářské soutěži a ekonomická převaha jim měla zajistit úspěch. V rozporu s tímto přístupem bylo vymezování sfér vlivu, v nichž jednotlivé velmoci uplatňovaly dominantní ekonomickou pozici. Britové pochopili, že zabránit vytváření sfér vlivu nedokážou. Poté se velmi důrazně zapojili do procesu získávání železničních a důlních koncesí, britské banky se podílely na velkých půjčkách Pekingu a nakonec Britové požadovali, aby byla jejich výlučnou sférou vlivu uznána bohatá oblast povodí Jang-c’. Důsledkem potlačení „Boxerského povstání“ bylo další oslabení režimu dynastie Čching a zesílení tlaku velmocí. Zájmy Británie ohrožoval trvale rostoucí tlak Ruska, Londýn nakonec dospěl k závěru, že nejlepším řešením bude získání spojence na Dálném východě. Jím se po podpisu alianční smlouvy 30. ledna 1902 stalo Japonsko, tím skončila dlouholetá britská praxe „skvělé izolace“. Británie sice získala účinný nástroj vůči ruské hrozbě, ale na druhé straně musela více brát ohledy na zájmy Japonska. Na čínskou revoluci na přelomu let 1911/1912 reagovaly velmoci opatrně, jejich spolupráce s novým republikánským režimem se rozvíjela pomalu. Nakonec, včetně Velké Británie a Německa, vsadily na podporu někdejšího císařského generála Jüan Š’-kchaje, neboť doufali, že zaručí převzetí finančních závazků císařského režimu. Vypuknutí první světové války zdaleka nebylo tak významným mezníkem ve vývoji na Dálném východě jako v Evropě, přesto znamenalo výraznou změnu konstelace. Pozice Německa byla po několika týdnech zlikvidována, Velká Británie, Francie a Rusko byly plně zaměstnány válečným konfliktem v Evropě, této situace rychle využilo Japonsko k rozšíření svých pozic v Číně.
Obsah
II. Soupeření v Koreji. Situace na Dálném východě před první světovou válkou
III. Soumrak říše Čchingů. Čínsko-japonská válka 1894-1895
IV. Finanční bitva o Peking. Velmoci a půjčky Číně
V. Čínská krize 1897-1898. Pronájmy a sféry vlivu velmocí
VI. Čínská krize 1897-1898. Británie v boji o železniční koncese
VII. Zbraně pro nebeskou říši. Firma Fried. Krupp na čínském trhu před první světovou válkou
VII. Misijní aktivity křesťanských církví v Číně
IX. Cesta k "Boxerskému povstání"
X. Britové a Němci za "Boxerského povstání"
XI. Obchod s opiem v Číně na počátku 20. století
XII. Politika velmocí na Dálném východě 1901-1911
XII. Výstavba železnic na počátku 20. století. Situace po rusko-japonské válce
XIV. Výstavba železnic v Číně na počátku 20. století. Britské a německé aktivity, 1907-1908
XV. Výstavba železnic v Číně na začátku 20. století. Britské železniční půjčky v letech 1907-1908
XVI. Velká Británie, Německo a vývoj v Číně od revoluce 1911/1912 do první světové války
XVII. Soupeření v oblasti výstavby železnic v Číně v letech 1909-1914
XVIII. Zahraniční banky a půjčky Číně v letech 1909-1914
PhDr. Jan Kočvar, Ph.D.
(*1982) Vystudoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Roku 2012 obhájil disertační práci na téma Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894–1914. V současnosti působí ve Vojenském historickém ústavu. Věnuje se novověkým dějinám Dálného východu (roku 2014 vydal spolu s Alešem Skřivanem st., Alešem Skřivanem ml. a Lukášem Novotným monografii Zdvořilý nezájem. Ekonomické a politické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném Východě 1900–1914). Je autorem řady studií v domácích a mezinárodních odborných časopisech a sbornících.
PhDr. Roman Kodet, Ph.D.
(*1981) Vystudoval obor historie-obecné dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovyv Praze, kde na Ústavu světových dějin roku 2012 obhájil disertační práci věnující se vztahům Rakouska-Uherska a Osmanské říše. Od roku 2009 působí na Katedře historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzityv Plzni. Ve své odborné činosti se věnuje dějinám Japonska a mezinárodním vztahům v 19. a na začátku 20. století. Je autorem monografií Války samurajů (za níž obdržel Cenu Miroslava Ivanova) a Rakouska-Uherska a Osmanské říše před první světovou válkou a řady odborných a popularizačních studií v českých i mezinárodních časopisech. Jako výkonný redaktor se podílí na vydávání mezinárodního časopisu West Bohemian Historical Review.
doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D.
Narozen 1978. Vystudoval obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v roce 2008 zde obhájil disertační práci na téma Postoj konzervativní Baldwinovy vlády k pokusům o vytvoření systému kolektivní bezpečnosti ve 20. letech 20. století. V současné době působí jako vedoucí Katedry historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Věnuje se moderním dějinám Velké Británie (v roce 2013 se stal hlavním autorem odborné monografie Velká Británie a konference v Locarnu. Příspěvek ke studiu kolektivní bezpečnosti ve 20. letech 20. století, spolu s Romanem Kodetem, Plzeň 2013) a problematice německé menšiny v meziválečném Československu (v roce 2012 vydal spolu s Andrejem Tóthem a Michalem Stehlíkem monografii Národnostní menšiny v Československu 1918–1938. Od státu národního ke státu národnostnímu?). Je autorem řady studií v domácích, mezinárodních a zahraničních odborných časopisech. Je šéfeditorem mezinárodního odborného recenzovaného časopisu West Bohemian Historical Review (Plzeň – Hamburg) a členem redakčních rad odborných recenzovaných periodik Prague Papers on the History of the International Relations, Central European Papers a Historický obzor.
prof. PhDr. Ing. Aleš Skřivan ml., Ph.D.
(*1973) V září 1997 dokončil inženýrské studium na Vysoké škole ekonomické v Praze (obor mezinárodní obchod). Od února 1998 je pracovníkem Katedry hospodářských dějin tamtéž. V březnu 2004 obhájil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy disertační práci Hospodářské reformy v ČLR v letech 1979–1989. V červnu 2009 byl jmenován rektorem Univerzity Karlovy docentem v oboru hospodářské a sociální dějiny. Jeho publikace Československý vývoz do Číny 1918–1992 získala Cenu rektora Vysoké školy ekonomické v Praze za prestižní publikaci v roce 2010. Od roku 2008 vede také kurzy k dějinám Dálného východu a hospodářským dějinám na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Od prosince 2012 je vedoucím Katedry hospodářských dějin a od roku 2013 ředitelem Centra pro dějiny VŠE v Praze. V březnu 2014 byl jmenován profesorem v oboru hospodářské a sociální dějiny. Působí v oborových a vědeckých radách, rovněž v redakčních radách několika odborných periodik. Je autorem tří monografií, spoluautorem 8 monografií a autorem 60 odborných studií zabývajících se především československo-čínskými hospodářskými vztahy, resp. různými dílčími tématy z hospodářských dějin Československa a zemí Dálného východu. V posledních letech se věnuje rovněž výzkumu dějin ekonomického vysokého školství ve střední Evropě. Publikoval své studie celkem v deseti zemích a některé z jeho prací jsou zaznamenány na Web of Science.
prof. PhDr. Aleš Skřivan st., CSc.
(*1944) V roce 1967 ukončil na FF UK studium oborů historie a bohemistiky. Po absolvování základní vojenské služby působil jako vědecký aspirant na Katedře obecných dějin. Na počátku 70. let mu byla znemožněna obhajoba kandidátské disertace s odůvodněním, že zastává názory západní liberální historiografie. Až v roce 1987 mohl obhájit práci Německé koloniální zábory v Africe v letech 1884/1885. Teprve po listopadu 1989 se mohl habilitovat (1991), roce 1997 byl jmenován profesorem oboru obecné dějiny. Působí v Ústavu světových dějin Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a na Katedře historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Řádný člen Royal Historical Society v Londýně a Gesellshaft für Überseeische Geschichte. Odborně se zaměřuje na dějiny novověku, speciálně pak na dějiny mezinárodních vztahů v "dlouhém" 19. století.