Přestože Rakousko-Uhersko nikdy nevybudovalo koloniální říši, mělo své zájmy v některých zámořských oblastech. Jednou z nich byl i Dálný východ, kam obchodníci z habsburské monarchie dorazili již v osmnáctém století. Rakousko přesto bylo ve východní Asii opožděným příchozím. Od konce XIX. století byl Dálný východ jedním z hlavních ohnisek mezinárodního napětí. Dopad na rakousko-uherskou politiku byl spíše nepřímý – pozornost ruského rivala se odvracela od Balkánu. Vídeň však posilovala své zastoupení ve východní Asii, zvažovala vytvoření námořní základny v Číně, podílela se na potlačení Boxerského povstání a získala koncesi v Tiencinu. Pozice monarchie v obchodu s Japonskem se po roce 1900 zlepšovala, úspěchy Škodových závodů před rokem 1914 naznačovaly, že může dojít i k rozvoji obchodu s Čínou. Po vypuknutí první světové války se však Japonsko přidalo na stranu Dohody, roku 1917 tak učinila i Čína. Tím rakousko-uherské angažmá na Dálném východě skončilo. Jaký byl charakter politiky Vídně na Dálném východě? Jak aktivní byly na tamních trzích rakousko-uherské firmy? Na tyto a další otázky hodlá odpovědět naše publikace.
Vydání: 1.
Datum vydání: 2014
Formát: 165 x 240
Vazba: pevná
Stran: 256
EAN: 978-80-86781-23-5
(*1944) V roce 1967 ukončil na FF UK studium oborů historie a bohemistiky. Po absolvování základní vojenské služby působil jako vědecký aspirant na Katedře obecných dějin. Na počátku 70. let mu byla znemožněna obhajoba kandidátské disertace s odůvodněním, že zastává názory západní liberální historiografie. Až v roce 1987 mohl obhájit práci Německé koloniální zábory v Africe v letech 1884/1885. Teprve po listopadu 1989 se mohl habilitovat (1991), roce 1997 byl jmenován profesorem oboru obecné dějiny. Působí v Ústavu světových dějin Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a na Katedře historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Řádný člen Royal Historical Society v Londýně a Gesellshaft für Überseeische Geschichte. Odborně se zaměřuje na dějiny novověku, speciálně pak na dějiny mezinárodních vztahů v "dlouhém" 19. století.
Ve Vídni se narodila spisovatelka Božena Němcová rozená Panklová
V Praze byl korunován Václav I. zvaný Jednooký, syn Přemysla Otakara I. Vše proběhlo s požehnáním císaře Fridricha II. a pomazání provedl Siffrid z Eppensteina, arcibiskup mohučský
V Rotterdamu v Holandsku zemřel hudební skladatel František Jan Škroup, zakladatel české opery a tvůrce hudby k hymně Kde domov můj
V klášteře sv. Jiří na pražském hradě zemřela Mlada Přemyslovna, dcera knížete Boleslava I. Kolem roku 970 putovala do Říma, kde vymohla listy papežské pro založení biskupství pražského a na zřízení kláštera benediktinek při chr
V Praze zemřel historik Josef Emler, který patřil k předním přispívatelům do Riegerova Slovníku naučného. Zásluhou Fr. Palackého získal místo v Zemském archivu, kde pokračoval v mohutné edici Erbenových Regest
Král Vladislav Jagelonský osobně obnovil úřady konšelské na radnicích Starého i Nového města pražského a novým konšelům prostřednictvím svého sekretáře Jana Šlechty sdělil jejich povinnosti a jak se mají ve svém úřadě chovat
Na zámku v Řepici zemřel Jan starší z Hodějova, místosudí království českého