Přestože Rakousko-Uhersko nikdy nevybudovalo koloniální říši, mělo své zájmy v některých zámořských oblastech. Jednou z nich byl i Dálný východ, kam obchodníci z habsburské monarchie dorazili již v osmnáctém století. Rakousko přesto bylo ve východní Asii opožděným příchozím. Od konce XIX. století byl Dálný východ jedním z hlavních ohnisek mezinárodního napětí. Dopad na rakousko-uherskou politiku byl spíše nepřímý – pozornost ruského rivala se odvracela od Balkánu. Vídeň však posilovala své zastoupení ve východní Asii, zvažovala vytvoření námořní základny v Číně, podílela se na potlačení Boxerského povstání a získala koncesi v Tiencinu. Pozice monarchie v obchodu s Japonskem se po roce 1900 zlepšovala, úspěchy Škodových závodů před rokem 1914 naznačovaly, že může dojít i k rozvoji obchodu s Čínou. Po vypuknutí první světové války se však Japonsko přidalo na stranu Dohody, roku 1917 tak učinila i Čína. Tím rakousko-uherské angažmá na Dálném východě skončilo. Jaký byl charakter politiky Vídně na Dálném východě? Jak aktivní byly na tamních trzích rakousko-uherské firmy? Na tyto a další otázky hodlá odpovědět naše publikace.
Vydání: 1.
Datum vydání: 2014
Formát: 165 x 240
Vazba: pevná
Stran: 256
EAN: 978-80-86781-23-5
(*1944) V roce 1967 ukončil na FF UK studium oborů historie a bohemistiky. Po absolvování základní vojenské služby působil jako vědecký aspirant na Katedře obecných dějin. Na počátku 70. let mu byla znemožněna obhajoba kandidátské disertace s odůvodněním, že zastává názory západní liberální historiografie. Až v roce 1987 mohl obhájit práci Německé koloniální zábory v Africe v letech 1884/1885. Teprve po listopadu 1989 se mohl habilitovat (1991), roce 1997 byl jmenován profesorem oboru obecné dějiny. Působí v Ústavu světových dějin Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a na Katedře historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Řádný člen Royal Historical Society v Londýně a Gesellshaft für Überseeische Geschichte. Odborně se zaměřuje na dějiny novověku, speciálně pak na dějiny mezinárodních vztahů v "dlouhém" 19. století.
V Praze se narodil spisovatel-humorista Jaroslav Hašek
Velký mor postihl Království české a nastala velká drahota, že za peníz za který se dříve pořídil bochník chleba nyní nebylo více než skýva velikosti vlašského ořechu
V Praze se narodil český básník Julius Zeyer
V Praze zemřel Jan Ignác z Neuberka, český šlechtický intelektuál (viz kniha našeho nakladatelství Rytíři Země české)
Pražané s Janem Žižkou oblehli město Chrudim, které se bez boje vzdalo
Král Jiří z Poděbrad potvrdil Pražanům novoměstským všechny jejich svobody a privilegia udělená od předchozích panovníků
Univerzita Karlova byla svěřena jezuitům a odňata straně pod obojí