Karel Josef Biener z Bienenberka - Otec české archeologie

Knihy o české historii - AGENTURA Pankrác, s.r.o.
obálka Karel Josef Biener z Bienenberka - Otec české archeologie
PhDr. Karel Sklenář, DrSc.

Pestrý a dobrodružný život nebývá údělem učenců. Výjimky najdeme nejspíše mezi archeology a životní dráha rytíře Bienera z Bienenberka k nim rozhodně patří. První polovina jeho života je naplněna skutečně až dobrodružnou účastí důstojníka a vojenského inženýra císařovny Marie Terezie v „sedmileté válce“ proti Prusům, kterou si zasloužil povýšení do rytířského stavu, druhá naopak aktivním zájmem o „pohanské starožitnosti“ (pravěké a raně středověké nálezy), především v souvislosti s opevňováním Hradce Králové. Dokázal to, co nikdo před ním: on první ocenil význam archeologických nálezů pro dějiny Čech a poprvé je sepsal, jako první u nás prováděl vykopávky a průzkumy, první učinil zajímavé objevy, založil první významnější archeologickou sbírku v českých zemích; uveřejnil první knihu věnovanou české archeologii a první se pokusil využít nálezy jako historický pramen, ačkoli dějepisci jimi dosud pohrdali. Z těchto i dalších důvodů jej už badatelé 19. století právem označovali za „otce české archeologie“. Pozdější významní archeologové jej časem zastínili a jméno Karla Josefa Bienera z Bienenberka upadalo do zapomenutí. Tato knížka má za úkol vynést opět na světlo všechny jeho zásluhy (bohatě vyvažující nedostatky vzniklé hlavně počátečním stavem vědy) a zjednat mu v dějinách české archeologie zasloužené místo.

Vydání: 1.
Datum vydání: 2016
Formát: 148 x 210
Vazba: pevná
Stran: 208
EAN: 978-80-86781-31-0

Běžná cena: 290 Kč

Obsah

Část první – ŽIVOT

Rodina
Mládí a studia
Vojenská dráha
Vsuvka o rodových znacích Bienenberků
Krajským hejtmanem v Hradci Králové
Poslední úřad – hejtmanství Kouřimského kraje
Konec života


Část druhá – UČENÉ ZÁJMY

Historická práce
Archeologická činnost
Hradec Králové, 1768 – 1769
Litoměřice, 1769 – 1771
Hradec Králové, 1771 – 1779
Praha, 1779 – 1798
Archeologické spisy
Numismatika
Sbírka


Část třetí – ÚVAHY A ZÁVĚRY

Doba
Bienenberk a Dobrovský jako archeologové
Bienenberk a Dobrovský jako (pre)historikové
Shrnutí: Karel Josef Biener z Bienenberka jako „otec“ české archeologie
Prameny a literatura

A. Práce Karla Josefa Bienera z Bienenberka ve vztahu k archeologii a ranné historii
B. Archivní prameny
C. Literatura
Přílohy

PhDr. Karel Sklenář, DrSc.

(* 1938) Spojuje ve své činnosti dva příbuzné vědní obory – archeologii a historii: jako prakticky jediný u nás se už několik desetiletí systematicky věnuje dějinám archeologického bádání a objevů v Čechách na pozadí Evropy, zejména střední. Uveřejnil už řadu knižních prací odborných (17, na mnoha dalších spolupracoval) i populárně vědeckých (11 – v ČR i v dalších 12 zahraničních zemích, nejúspěšnější měla 13 vydání), stovky studií a článků. Několik populárně archeologických knih přeložil do češtiny. Získal několik ocenění, mj. cenu ČSAV za práce z dějin vědy (1972). Další jeho práce je spojena s archeologií starší a střední doby kamenné nebo s muzeologií, o které přednáší studentům archeologie na filozofické fakultě Karlovy univerzity. Působil v Národním muzeu v Praze (jehož dějinám věnoval řadu prací), nakonec jako ředitel jeho Historického muzea (1990-97). Vedle dalších odborných funkcí je dlouholetým předsedou České archeologické společnosti, Oborové komise muzejních archeologů ČR při Asociaci muzeí a galerií ČR či sekce prehistorie Společnosti Národního muzea, rediguje Zprávy a Supplementa České archeologické společnosti (dříve též např. historickou řadu Sborníku Národního muzea).

Na Bitevní pláni 38, 140 00 Praha 4 Mobil: +420 602 361 121 tisk@pankrac.com

Kalendárium
Historické události

22. 5. 1846

V Chrudimi zemřel český spisovatel-buditel Josef Liboslav Ziegler. Studoval bohoslovectví na pražské univerzitě a později působil v duchovní správě v Dobrušce, v Dobřanech a později jako profesor na bohosloveckém ústavu v Hradci Králové

23. 5. 1618

Královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav z Martinic a písař Filip Fabricius byli zástupci českých stavů svrženi okny české kanceláře do hradního příkopu. Tato druhá pražská defenestrace byla počátkem

24. 5. 1212

Zemřela dánská královna Dagmar (vlastním jménem Markéta), choť Valdemara II. a dcera českého krále Přemysla Otakara I. Česká princezna se stala národní světicí Dánů, blahodárně působila na královu povahu, orodovala za poddané, pom

25. 5. 1461

Dcera krále Jiřího z Poděbrad Kateřina byla ten den zasnoubena králi Mayášovi uherskému

26. 5. 1876

V Praze zemřel český buditel, politik a dějepisec František Palacký - Otec národa

27. 5. 1421

Toho dne Slezané vtrhli do Čech, vypálili město Poličku kde pobili všechny obyvatele, mnohým jazyky uřezali

28. 5. 1422

Pražané se Zikmundem Korybutovičem oblehli hrad Karlštejn, kde byla posádka císaře Zikmunda. Chtěli získat královskou korunu, která však byla včas převezena na Velhartice. Oblehatelů bylo celkem 29000 a hrad neúspěšně obléhali 6 měsí

Naši partneři

logo FFUK
logo UJAK
logo ZCU
logo VSE
  • Agentura Pankrac s.r.o.,
    Na Bitevní pláni 38,
    140 00 Praha 4
  • Telefon
    +420 602 361 121
  • E-mail
    tisk@pankrac.com
  • O firmě
  • Ofsetový tisk