Hra o říši středu. Politické a hospodářské zájmy Velké Británie a Německa v Číně, 1894 - 1914

Knihy o české historii - AGENTURA Pankrác, s.r.o.
obálka Hra o říši středu. Politické a hospodářské zájmy Velké Británie a Německa v Číně, 1894 - 1914
Prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc.,
doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D.,
prof. PhDr. Ing. Aleš Skřivan, Ph.D.,
PhDr. Roman Kodet, Ph.D.,
PhDr. Jan Kočvar, Ph.D.

Do poloviny 90. let 19. století byla Velká Británie dominantní mocností na čínské scéně, jediným vážným rivalem pro ni bylo Rusko. Čínsko-japonská válka v letech1894–1895 zásadním způsobem změnila situaci na Dálném východě. Poražená Čína nebyla schopna odolávat tlaku zvenčí. Jen s pomocí evropských bank dokázala splatit obrovskou válečnou náhradu Japonsku. Velmoci zahájily boj o koncese a sféry vlivu. Rusko ve spolupráci s Francií začalo razantně prosazovat své politické i hospodářské cíle. Těmito změnami byla ohrožena dosavadní pozice Velké Británie. Německo začalo rozvíjet aktivitu na Dálném východě opožděně. Jeho ekonomické výsledky sice vyvolávaly v 90. letech obecný respekt, ale slabost válečného loďstva ho nutila na Dálném východě k opatrnosti. Berlín se zprvu snažil koordinovat svůj postup s jinými mocnostmi. Německu vyhovovala skutečnost, že se momentálně ruská pozornost primárně soustředila na Dálný východ. Od poloviny 90. let Němci a Britové rozvinuli poměrně úspěšnou spolupráci, především při poskytování dalších velkých půjček Číně a při stavbě železnic. Tato spolupráce však měla své limity. Britové dlouho zastávali názor, že by Čína měla zůstat otevřená volné hospodářské soutěži a ekonomická převaha jim měla zajistit úspěch. V rozporu s tímto přístupem bylo vymezování sfér vlivu, v nichž jednotlivé velmoci uplatňovaly dominantní ekonomickou pozici. Britové pochopili, že zabránit vytváření sfér vlivu nedokážou. Poté se velmi důrazně zapojili do procesu získávání železničních a důlních koncesí, britské banky se podílely na velkých půjčkách Pekingu a nakonec Britové požadovali, aby byla jejich výlučnou sférou vlivu uznána bohatá oblast povodí Jang-c’. Důsledkem potlačení „Boxerského povstání“ bylo další oslabení režimu dynastie Čching a zesílení tlaku velmocí. Zájmy Británie ohrožoval trvale rostoucí tlak Ruska, Londýn nakonec dospěl k závěru, že nejlepším řešením bude získání spojence na Dálném východě. Jím se po podpisu alianční smlouvy 30. ledna 1902 stalo Japonsko, tím skončila dlouholetá britská praxe „skvělé izolace“. Británie sice získala účinný nástroj vůči ruské hrozbě, ale na druhé straně musela více brát ohledy na zájmy Japonska. Na čínskou revoluci na přelomu let 1911/1912 reagovaly velmoci opatrně, jejich spolupráce s novým republikánským režimem se rozvíjela pomalu. Nakonec, včetně Velké Británie a Německa, vsadily na podporu někdejšího císařského generála Jüan Š’-kchaje, neboť doufali, že zaručí převzetí finančních závazků císařského režimu. Vypuknutí první světové války zdaleka nebylo tak významným mezníkem ve vývoji na Dálném východě jako v Evropě, přesto znamenalo výraznou změnu konstelace. Pozice Německa byla po několika týdnech zlikvidována, Velká Británie, Francie a Rusko byly plně zaměstnány válečným konfliktem v Evropě, této situace rychle využilo Japonsko k rozšíření svých pozic v Číně.

Vydání: 1.
Datum vydání: 4/2017
Formát: 166 x 230 mm
Vazba: pevná
Stran: 464
EAN: 978-80-86781-27-3

Běžná cena: 470 Kč

Obsah

I. Problémy britské politiky v Číně na sklonku 19. století

II. Soupeření v Koreji. Situace na Dálném východě před první světovou válkou

III. Soumrak říše Čchingů. Čínsko-japonská válka 1894-1895

IV. Finanční bitva o Peking. Velmoci a půjčky Číně

V. Čínská krize 1897-1898. Pronájmy a sféry vlivu velmocí

VI. Čínská krize 1897-1898. Británie v boji o železniční koncese

VII. Zbraně pro nebeskou říši. Firma Fried. Krupp na čínském trhu před první světovou válkou

VII. Misijní aktivity křesťanských církví v Číně

IX. Cesta k "Boxerskému povstání"

X. Britové a Němci za "Boxerského povstání"

XI. Obchod s opiem v Číně na počátku 20. století

XII. Politika velmocí na Dálném východě 1901-1911

XII. Výstavba železnic na počátku 20. století. Situace po rusko-japonské válce

XIV. Výstavba železnic v Číně na počátku 20. století. Britské a německé aktivity, 1907-1908

XV. Výstavba železnic v Číně na začátku 20. století. Britské železniční půjčky v letech 1907-1908

XVI. Velká Británie, Německo a vývoj v Číně od revoluce 1911/1912 do první světové války

XVII. Soupeření v oblasti výstavby železnic v Číně v letech 1909-1914

XVIII. Zahraniční banky a půjčky Číně v letech 1909-1914

Prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc.

(*1944) V roce 1967 ukončil na FF UK studium oborů historie a bohemistiky. Po absolvování základní vojenské služby působil jako vědecký aspirant na Katedře obecných dějin. Na počátku 70. let mu byla znemožněna obhajoba kandidátské disertace s odůvodněním, že zastává názory západní liberální historiografie. Až v roce 1987 mohl obhájit práci Německé koloniální zábory v Africe v letech 1884/1885. Teprve po listopadu 1989 se mohl habilitovat (1991), roce 1997 byl jmenován profesorem oboru obecné dějiny. Působí v Ústavu světových dějin Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a na Katedře historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Řádný člen Royal Historical Society v Londýně a Gesellshaft für Überseeische Geschichte. Odborně se zaměřuje na dějiny novověku, speciálně pak na dějiny mezinárodních vztahů v "dlouhém" 19. století.

doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D.

Narozen 1978. Vystudoval obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v roce 2008 zde obhájil disertační práci na téma Postoj konzervativní Baldwinovy vlády k pokusům o vytvoření systému kolektivní bezpečnosti ve 20. letech 20. století. V současné době působí jako vedoucí Katedry historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Věnuje se moderním dějinám Velké Británie (v roce 2013 se stal hlavním autorem odborné monografie Velká Británie a konference v Locarnu. Příspěvek ke studiu kolektivní bezpečnosti ve 20. letech 20. století, spolu s Romanem Kodetem, Plzeň 2013) a problematice německé menšiny v meziválečném Československu (v roce 2012 vydal spolu s Andrejem Tóthem a Michalem Stehlíkem monografii Národnostní menšiny v Československu 1918–1938. Od státu národního ke státu národnostnímu?). Je autorem řady studií v domácích, mezinárodních a zahraničních odborných časopisech. Je šéfeditorem mezinárodního odborného recenzovaného časopisu West Bohemian Historical Review (Plzeň – Hamburg) a členem redakčních rad odborných recenzovaných periodik Prague Papers on the History of the International Relations, Central European Papers a Historický obzor.

prof. PhDr. Ing. Aleš Skřivan, Ph.D.

V září 1997 dokončil inženýrské studium na Vysoké škole ekonomické (obor mezinárodní obchod). Od února 1998 pracovníkem Katedry hospodářských dějin na Vysoké škole ekonomické v Praze. V březnu 2004 obhájil disertační práci. V červnu 2009 jmenován rektorem Univerzity Karlovy docentem v oboru hospodářské a sociální dějiny. Jeho publikace Československý vývoz do Číny 1918-1992 získala Cenu rektora Vysoké školy ekonomické v Praze za prestižní publikaci v roce 2010. V roce 2016 vyšla v Hamburku jeho práce From the Heart of Europe to the Middle Kingdom. Od prosince 2012 je vedoucím Katedry hospodářských dějin. Od roku 2013 je ředitelem Centra pro dějiny VŠE v Praze. V březnu 2014 byl jmenován profesorem v oboru hospodářské a sociální dějiny.

PhDr. Roman Kodet, Ph.D.

(*1981) Vystudoval obor historie-obecné dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovyv Praze, kde na Ústavu světových dějin roku 2012 obhájil disertační práci věnující se vztahům Rakouska-Uherska a Osmanské říše. Od roku 2009 působí na Katedře historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzityv Plzni. Ve své odborné činosti se věnuje dějinám Japonska a mezinárodním vztahům v 19. a na začátku 20. století. Je autorem monografií Války samurajů (za níž obdržel Cenu Miroslava Ivanova) a Rakouska-Uherska a Osmanské říše před první světovou válkou a řady odborných a popularizačních studií v českých i mezinárodních časopisech. Jako výkonný redaktor se podílí na vydávání mezinárodního časopisu West Bohemian Historical Review.

PhDr. Jan Kočvar, Ph.D.

(*1982) Vystudoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Roku 2012 obhájil disertační práci na téma Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894–1914. V současnosti působí ve Vojenském historickém ústavu. Věnuje se novověkým dějinám Dálného východu (roku 2014 vydal spolu s Alešem Skřivanem st., Alešem Skřivanem ml. a Lukášem Novotným monografii Zdvořilý nezájem. Ekonomické a politické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném Východě 1900–1914). Je autorem řady studií v domácích a mezinárodních odborných časopisech a sbornících.

Na Bitevní pláni 38, 140 00 Praha 4 Mobil: +420 602 361 121 tisk@pankrac.com

Kalendárium
Historické události

20. 11. 1842

V Chlumu u Hlinska se narodil český technik Kristián Petrlík. Působil jako vynikající odborník při stavbě železničních drah po celé rakousko-uherské říši

21. 11. 1916

Ve Vídni zemřel císař rakouská, král uherský a nekorunovaný král český František Josef I. Habsburský

22. 11. 1635

Zemřel pan Václav Vratislav z Mitrovic. Vychování získal na jezuitských školách. Roku 1591 byl jako páže v poselstvu do Cařihradu, ale cestou upadl do tureckého zajetí. Po čtyřech letech se vrátil do vlasti a tyto své zážitky sepsal v c

23. 11. 1457

V Praze zemřel král Ladislav Pohrobek, narozený 22.2.1440, který byl synem Albrechta II. a Alžběty dcery Zikmunda Lucemburského

24. 11. 1907

Slavnostně bylo otevřeno Městské divadlo na Královských Vinohradech

25. 11. 1431

V Mediolámě byl železnou korunou korunován císař Zikmund Lucemburský

26. 11. 1926

V Praze zemřela česká spisovatelka Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Pechová

Naši partneři

logo FFUK
logo UJAK
logo ZCU
logo VSE
  • Agentura Pankrac s.r.o.,
    Na Bitevní pláni 38,
    140 00 Praha 4
  • Telefon
    +420 602 361 121
  • E-mail
    tisk@pankrac.com
  • O firmě
  • Ofsetový tisk