Kniha se na pozadí historických, odborných, výtvarných a jinak věcných skutečností pokouší vyjít vstříc faktu, že evropská heraldika představuje fenomenální, nadčasový, jednotný a kontinuálně se vyvíjející celek, jehož nedílnou součástí je i naše heraldika. Projevuje snahu o zachycení co nejvíce souvislostí, jimiž je heraldická oblast všemi směry provázána. K tomu přispívá k doplnění určitých slepých míst, jež panují v našem domácím heraldickém povědomí.
Jako první kniha, věnující se tomuto oboru, si důsledně všímá celého spektra heraldických variant, tj. heraldiky šlechtické, občanské, městské, církevní, cechovní, ale též napoleonské a dalších. Vyčerpávajícím způsobem popisuje vznik, podstatu a smysl veškerých evropských obecných a heroldských figur. K tomu prezentuje několik set rozličných a v tinkturách vyvedených znaků, které dostatečně ilustrují rozsah výrazových možností heraldiky. V nepřehlédnutelných významových souvislostech se dotýká všech dalších pomocných věd historických. V jedinečných a ucelených obrysech zachycuje vývoj naší státnosti v symbolice znaku od doby Přemyslovců až po současnost. Na závěr čtenáři předkládá vícejazyčný slovník s heraldikou souvisejících pojmů, který v naší zemi nebyl dosud publikován.
Vydání: 1.
Datum vydání: 2013
Formát: 170 x 245 mm
Vazba: pevná
Stran: 480
EAN: 978-80-86781-21-1
Narozen 1955 v Žatci Vystudoval pedagogickou fakultu a byl zaměstnán jako pedagog. V současnosti působí jako lektor cizích jazyků. V soukromí se po několik desetiletí průběžně věnuje studiu novověkých dějin, rozličným badatelským činnostem a též výtvarným a slovesným aktivitám. Ke stěžejním oblastem jeho odborného zájmu náleží zejména pomocné historické vědy, zvláště pak genealogie a heraldika. Svou knižní prvotinou „Sám proti toku času aneb s genealogií k vlastním kořenům“ podnítil značný počet čtenářů k nebývalému zájmu o občanský rodopis. Za tento počin byl v roce 2003 oceněn ZSRU zvláštní cenou Josefa Liboslava Zieglera. Další publikací obdobného zaměření byla kniha „Po stopách vlastních předků“. Ženatý, tři synové.
Ve Vídni se narodila spisovatelka Božena Němcová rozená Panklová
V Praze byl korunován Václav I. zvaný Jednooký, syn Přemysla Otakara I. Vše proběhlo s požehnáním císaře Fridricha II. a pomazání provedl Siffrid z Eppensteina, arcibiskup mohučský
V Rotterdamu v Holandsku zemřel hudební skladatel František Jan Škroup, zakladatel české opery a tvůrce hudby k hymně Kde domov můj
V klášteře sv. Jiří na pražském hradě zemřela Mlada Přemyslovna, dcera knížete Boleslava I. Kolem roku 970 putovala do Říma, kde vymohla listy papežské pro založení biskupství pražského a na zřízení kláštera benediktinek při chr
V Praze zemřel historik Josef Emler, který patřil k předním přispívatelům do Riegerova Slovníku naučného. Zásluhou Fr. Palackého získal místo v Zemském archivu, kde pokračoval v mohutné edici Erbenových Regest
Král Vladislav Jagelonský osobně obnovil úřady konšelské na radnicích Starého i Nového města pražského a novým konšelům prostřednictvím svého sekretáře Jana Šlechty sdělil jejich povinnosti a jak se mají ve svém úřadě chovat
Na zámku v Řepici zemřel Jan starší z Hodějova, místosudí království českého